Starší děti jsou na 3 týdny na táboře, jinak bychom je s mužem už asi přizabili, konec června byl náročný.
Snažíme se, aby se děti mohly vyjádřit, co by rády dělaly (kromě mobilů a počítačů) a nějak jim to umožnit, v rámci společného programu. Případně jim občas dát na výběr.
Jako dítě jsem měla léto dost nalajnované a plnohodnotné, ale až když mi rodiče začali trochu naslouchat, bylo to dobré.

Například máma nás vzala k vodě a dodnes je schopná sobě i nám vyčítat, jak ji mrzí, že ta voda nebyla ideální, že jsme plavaly málo. Přitom pro mě to byl báječný čas, mohla jsem si u vody v letním vánku číst, nebo s kamarády hrát karty. Ale nezeptala se nás tehdy. Dověděla by se, že skvělý. Pro ni to dobré nebylo, protože jsem málo plavala (nejsem vodomil).