Přidat odpověď
Vášeň se asi těžko dá naučit. Vychází z typu osobnosti, z temperamentu, to jsou vrozené vlastnosti, které se jen těžko přeperou. Dají se asi "naučit" nějaké projevy, ale je to takové "tlačení na pilu". Zda k nějaké všeobecné spokojenosti těžko říct.
Myslím, že když je někdo nevášnivý, dá se to jen akceptovat a najít si na člověku třeba jiná pozitiva. Někomu nevášnivý člověk může připadat nudný, někoho může bavit objevovat jeho tajná zákoutí.
Myslím, že během života může člověk trošku změnit svoje osobnostní nastavení, vlivem různých okolností a životních událostí. Ale je to fuška.
Osobně moc ráda vášnivé projevy nemám, zejména na veřejnosti. Všeobecné plácání, radování, hlazení a objímání, hádání, naštvávání si nechávám jenom do soukromí. A můj nevášnivý muž jenom zírá. Mám vášně hodně hluboko ukryté.
Předchozí