No trošku si tak vzpomínám, že v nějaké prvobytně pospolné společnosti jsme taky měli, my lidi, obavy, když nějakej pokrokovec vymyslel, že zboží budeme vyměňovat za mušličky a pak dokonce za nějaké divné placičky ze zlata apod. Však my jsme byli zvyklí na svoji jistotu, pěkně něco za něco, z ručky do ručky. Já tobě pytlík obilí, ty mně rybičku.
Určitě i tenkrát měli lidi obavy z podvodů, zneužití.
Já mám taky ráda naditou peněženku, ale myslím, že doba nazrála a platidlům pomaloučku polehoučku odzvoní. Obzvláště za vydatné podpory mediální masírky, zdůrazňováním, jak hotovostí už téměř nikdo neplatí apod. A známe Čechy. "Když oni, tak já chci taky !"