Sami jsme měli PnP na dceru. Vím jak to funguje, žena je kvalifikací sociální pracovník. Jenomže ty problémy musí mít medicínský podklad, o stupni PnP nerozhoduje sociální pracovník a šetření, ale posudkář.

Navíc děda to má s praktikem nějak zmachlaný. Má ho v bývalé žel. nemocnici a snad je dlouhodobě víc jak rok zastupovaný. Děda toho využíval, že mu vždycky někdo jiný vystavoval papíry na řízení. (Běda autům které děda míjí...).

A jeho problémem je demence, nikoli nepohyblivost. Jasně, je po mrtvici, má špatnou jemnou motoriku, má x krát restartovanou arytmií, má kýlu, ale chodí, funguje, babičku teď prakticky odnesl. Akorát ho věci, jako složenky, příprava oběda, léky, ... nezajímají. A ani třeba nechápal ze začátku tu mrtvici...

Takže psychiatr je na místě, ale on přece k psychiatrovi nepůjde.