"Přítel chtěl, abych se k němu nastěhovala, nejdřív jsem váhala, přece jen, on žije se svými dětmi, nevím, jestli se cítím na to dělat jim novou mámu, chtěla bych, aby byl šťastný, takže jsem nakonec kývla... Když jsem si přistěhovala své věci, ukázalo se, že si je nemám kam dát, nemůžu přece mít věci v krabicích.. no a když jsem mu to řekla, odvětil, že on další skříň nepotřebuje, ale jestli teda chci, mám si ji koupit sama..."
Takhle taky dobrý? Zastáváš stále stejný postoj?