Přidat odpověď
Formálně právně je to většinou v pořádku.
Firma pana ředitele jen půjčovala prostředky jiné firmě a ta jí je splácela. Na tom není nezákonného nic. Míra úroků je dohodou mezi nimi.
Přímou odpovědnost za reálné "investice" nese ta druhá firma.
To, že se zákon o spotřebitelských úvěrech obchází "podnikáním" dlužníků, je zcela běžné. Spousta lidí dostane jako podmínku, aby mohli úvěr dostat, že si musí zařídit živnosťák a do smlouvy se píše, že úvěr je poskytován pro jejich podnikání. A to i v situaci, kdy reálně v životě nepodnikali, celý život jsou třeba zaměstnanci a ani podnikat nijak nezačnou. Ale ve smlouvě to je. A když na to poukážeš, tak ještě toho dlužníka nařknou, že spáchal úvěrový podvod, protože v úvěrové smlouvě lhal... Dělá se to proto, že pak neplatí všechna ta omezení, přísná pravidla - podnikatel přece musí být právně zběhlý a nepotřebuje tak velkou ochranu, že...
Fakt je, že ať je regulace jakkoli přísná, obcházet se bude vždy. Spousta lidí nemá šanci dosáhnout na normální slušné úvěry, přitom peníze "potřebuje" (jestli jste to nikdy nezažily, tak netušíte, jak moc oni prostě ty peníze "potřebují" a co všechno jsou pro to ochotní podstoupit), cíleně sami tyto firmy vyhledávají - proto jsem schopná mu věřit, že ty lidi v životě neviděl, že to nejsou žádní jeho přímí známí... Podepíšou pak fakticky cokoli.
Jsou lidi, kteří se o tom aspoň přijdou poradit, to neznamená, že si to nechají rozmluvit. A pak je 99% těch, co se o tom ani nepřijdou poradit.
Dokud bude poptávka (po penězích), bude i nabídka.
Jakejkoli zákon o spotřebitelských úvěrech se obcházel... Nový fígl trvá vždycky pár let, spousta lidí na to dojede, někteří stateční to dají k soudu, ten to za pár let v lepším případě označí za nezákonné (ale ani to není pravidlo, spoustu praxí, které jsou sviňácké, soudy akceptují, že je to v pořádku), pak je nějaká novela zákona, najde se nový fígl a jedem furt dokola.
Kdybych byla ....(bez skrupulí), byla bych taky multimilionář... Ono to fakt není moc těžké. O mafii fakt nejde, ale nikdo, kdo je v tom zapojený, nemůže tvrdit, že on neví, on nechce nikomu ublížit, on si jen naivně myslí, že (ten druhej v soukolí) objevil něco jako perpetum mobile na peníze, pošle 1 000 000 Kč a přijdou mu zpátky 2 (jak se to stalo, to on přece ani neví, prostě to "nějak funguje"). Samozřejmě že to vědí, všichni. Od prvního v systému po nás, co ten bordel vidíme na konci...
Takže - určitě věděl, že za jeho ziskem jsou zničené životy. Bez jakékoli diskuse.
Smlouvy budou na 99% právně naprosto v pořádku, určitě budou mít i notářské zápisy o přímé vykonatelnosti atd., tedy psané i "nezávislým" notářem.
Pokud nepřekročej určitou čáru, kdy už to bude vadit i soudu, a současně nenarazej na někoho, kdo se začne urputně bránit (je jich málo - výsledek nejistý, soudní proces drahý), tak jim to bude procházet. Když jsou ty smlouvy vcelku "v normě", tak jim to může procházet velmi dlouhé roky.
Na druhou stranu nutno přiznat, že zákony jinak chrání dlužníky až až, takže jiní věřitelé (bohužel většinou ty slušnější, včetně státu, normálních lidí ...), jsou bití jako žito, platí, že dlužníci si můžou fakticky napůjčovat cokoli a zase, pokud jsou šikovní, věřitel bude rád, že uvidí zpátky aspoň korunu.
Svinstvo je to na obou stranách. Za mě - bez půjčování peněz se nejde obejít (nikdy v historii nešlo). Půjčovat peníze se mají za slušných podmínek a zákony mají být takové, aby dlužníci byli motivováni/nuceni je vracet. Neplatí u nás ani jedno (myšleno v nebankovním sektoru na straně věřitelů a u nemajetných dlužníků na straně dlužníků).
Ale je to jako u všeho - spousta funguje, spousta lidí si umí půjčit za slušných podmínek a svůj dluh pěkně splatí. Pak jsou ty extrémy na jedné i druhé straně. Jsou dlužníci, kteří si napůjčují 10 milionů, nemaj nic, splatí 1% a stát jim zbytek dluhu odpustí. Jsou věřitelé, kteří půjčí 300 000 Kč, vymůžou 1,5 milionu a připravěj tě o byt/barák... Ani jedni ani druzí nejsou obvykle nijak trestáni. Někteří dlužníci (jsou-li věřitelé dost agresivní) jsou za to trestně odstíháni (úvěrové podvody), někteří věřitelé (jsou-li dlužníci dost vytrvalí a podmínky jsou fakt extrémní) jsou za to i trestně odsouzeni (lichva) nebo jim soud úvěrovou smlouvu proškrtá a extrém jim promaže...
Předchozí