Přidat odpověď
Neslyšet kolo je běžné, když je to na hladkém povrchu a cyklista jede rychle, takže se přiblíží, než stihne člověk zachytit zvuk.
U nás je cca kilometr dlouhý chodník vedle silnice mezi dvěma částmi obce, je to z kopce a fakt je libovka jít směrem dolů s kočárem (a pro kočár je toto zrovna jediná možná cesta) a druhým prtětem třeba dvou-tříletým, když se kolem vás zezadu v tichosti přežene cyklista. Ne, nezvoní. Ne, nesesedne. Dokonce ani nezpomalí. Ale že je ještě tak blbej a bezohlednej, když vidí, že tam jde i malý dítě, to nepochopím.. Tříleťák může zahlídnout berušku v trávě a vletět mu ve vteřině pod kolo a pak co.
Jako mně v principu nevadí, že po tom chodníku jedou. To je mi fuk. Ale že by na tomto úseku někdo zazvonil nebo "nedejbože" sesedl, to jsem neviděla nikdy.
Jako, za mne svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhýho člověka. A svoboda svištět si to z kopce po chodníku prostě končí tam, kde před kolem jsou chodci.
Předchozí