Janinko, jsem. Trvá to, ale beru to tak, že rodiče má člověk jen jedny, nemládnou, každý dělá, co umí, sama také nejsem dokonalá... Prošly jsme si s tchyní něčím podobným, jeden čas jsme se vůbec nemohly vidět, postupně se to uvolnilo, udržujeme řídké a spíš zdvořilostní vztahy, ale udržujeme je a nic v sobě neživím. Nezkoumám, co si ona o tom myslí. Možná jí zpětně něco došlo, možná vůbec ne, možná ona vidí chybu u mě, už je to jedno. Děti mají milující babičku, od určitého věku jsem nechala na nich, jak často se chtějí stýkat a jaký chtějí mít vztah.