Už na žádný. Jedny z posledních filmů byla Kytice v kině Bio Illuzion - to bylo hezký a stylový. Pak asi Mexická jízda - v kině byla strašná zima. No a pak Země nikoho - v kině s novým dolby stereo a to se nedalo. Ten řev.
Kino už mě nebaví, nebaví mě pompézní ořvaný filmy, nebaví mě lidi, který se smějou, že neslyším půlku filmu, lidi, kteří rušeji, kopou do sedaček, jsou moc blízko, pijou, jedí, čuměji do mobilu, bavěji se spolu....
Nebaví mě horko nebo zima, nebaví mě řev, který proudí celým tělem. Nebaví mě jít na záchod a někoho při tom rušit. Nebaví mě, že ten film nemůžu vypnout, když mě nebaví.
A za tohle všechno utrpení ještě platit.

Do kina jsem chodila moc ráda. Ale dnes už v tom nevidím žádný smysl. A ještě za to utrpení platit.
Jinak filmy mě baví pořád, ale už jsem velmi náročná, spoustu jsem už v životě viděla a zažila, takže mě málokterý film uspokojí. A jet to risknout někam do kina se mi už nechce.