Já jsem na mojí ctěnou máti zrovna taky "smrtelně" naštvaná a uražená. A to řekla něco mnohem mnohem méně závažného. Možná dokonce i pravdivého. Jenže relativně, protože nezná všechny souvislosti a okolnosti. Ale prostě chtěla být zrovna chytrá, napomínat, komentovat a vychovávat. (Jako některé někdy tady). A jak už to my matičky děláváme.
Tak si od ní chvilku trošku odpočinu, pak jí možná trochu napomenu a vychovám já, aby to bylo fifty fifty a pak se na to vykašlu a budu dělat jakoby nic, žít si dál svůj život a mít matku, co občas plácne něco blbého. A aby to bylo fifty fifty úplně, občas plácnu něco blbého vůči svým dětem já.

Dětem bych to o tom miminku přijatelně vysvětlila, znám spoustu lidí, kteří takto ošklivě mluvili o budoucích miminkách a pak se z nich úplně po..... Ale děti se mají chránit před hloupostí a zlobou, to je věc a povinnost dospělých.