Přidat odpověď
Obdivuju to. Úžasný příběh, Termix.
U nás pil jenom táta a byl k tomu agresivní. A moc nenosil peníze. A máma z něj na nervy, musela mne živit průvodcovstvím, plus zřejmě měla i sama nějakou psychickou poruchu, byla hrozně nekontaktní, nemazlivá. S každým se pohádala. Do toho se pletla babička, která tátu nenáviděla a bydleli jsme původně všichni společně. Táta měl asi 8 dětí, ani je neznám, byl počtvrtý ženatý, předtím 2x se stejnou paní...
Ale máma aspoň hodně tlačila na to vzdělání a na věci. Chodil jsem do ZŠ v oblasti, kde bylo dost umělců, intelektuálů, StBáků, šmelinářů a příbuzných emigrantů. Takže většina dětí i za socíku měla hezké věci, džíny, kapslíkovky, angličáky věci z Tuzexu, později TV hry a 8b počítač. A já měl prd, tesilky, které mi babička různě přešívala. A knížky. A byl jsem za socku, dnešími slovy.
Ale díky tomu tlaku na vzdělání a spoustě hodin máminy pomoci s ČJ a RJ, které mi nešly, jsem nakonec zamířil taky na gympl. A v osmičce před přijímačkama na základě olympiády v matice a fyzice, mne oslovil známý matematický pražský gympl, zda k nim nechci přemístit přihlášku. A tak jsem se tam dostal (ještě po talentovkách z M). Bez zkoušek z ČJ.
Předchozí