Vím, že v těch školních jídenách existuje praxe, že se jim ten plný úvazek zkrátí. Je to neskutčná ojebávka, protože oni tam musí všechno stihnout, uvařit, umýt, strávníků je stejně a úvazek zkrácený. Moje maminka kdysi vařila ve školní jídelně. Aby se ušetřilo, takto jim zkrátili pracivní dobu, ber, nebo můžeš jít. Ony o ty zkrácené úvazky nestáli, ale neměli volbu.

Samozřejmě peníze dostali pak za zkrácený úvazek. A vím, že pomocné síly prý neměly na to, aby vlatním dětem koupily jogurt. Rohlík byl luxus. Už tehdy jsem brala jako neskutečnou ostudu, že státní zaměstnanec nemůže za plat, který mu stát přizná, uživit vlastní děti.