Ropucho, k tvé původní myšlence - já si zas myslím, že žena, která má chuť celoživotně pečovat o mimina, má možností dneska až až. Sestra na dětském oddělení, pěstounka na přechodnou dobu, vychovatelka v dětském centru? A bude to o mnoho prospěšnější než opečovávat gumovou příšerku. Samozřejmě pokud není nějak psychicky v nepořádku, pak radši tu gumovou pannu...
A nebo teda rodit vlastní. Připadá mi, že mít dneska větší počet dětí není zas tak divné jako třeba v 80. letech, kdy už bylo divné mít třetí dítě, natož čtvrté a další (to znamenalo zajisté buď rodinu romskou, nebo katolickou)