Nejsem dáma, protože se nelíčím. V mládí pouze na ples nebo do divadla, ale make-up jsem měla na sobě jen jednou v životě, když mě kamarádka přemluvila na jakousi předváděcí akci, byl to velmi nepříjemný zážitek. Tak nějak mám pocit, že nalíčením svůj vzhled nevylepšim a je mi nepříjemné mít ty barvičky na sobě a neustále se hlídat, abych si třeba neprotřela oko nebo nepřejela rukou pusu apod. Jsem zvyklá si neustále sahat na obličej. Ženy se mi líbí spíš přírodní, nenalicene, nebo jen velmi decentně. A co se týče sukni a podpatků, v mládí jsem je běžně nosila a normálně v nich chodila, nohy mě nebolely, po čtyřicítce jsem pomalu přešla na kalhoty a boty bez podpatku a dnes v 64 si nedovedu představit, že bych si vzala boty s podpatkem.