jerry, a jak to vidíš ty?
škola si pozve rodiče, řekne jim, že jejich děti šikanují spolužáka a ať s tím něco dělají? a jako příklad si uvedou historku s dna - a co ty s tím, jako matka? přijdeš domů a řekneš dítěti, že nemá šikanovat spolužáka, že vtipy nejsou na místě - máš pocit, že se někdo bude s tím spolužákem pak ještě bavit? nebo se mu raději vyhnou a dítě vlastně zůstane úplně mimo třídu...

je jasné, že v rámci třídnické hodiny není nutné použít konkrétní příklad a lze mluvit obecně - zúčastněným dětem třeba dojde, o čem (kom) se mluví, ale pořád to vidím jako lepší cestu...


ostatně nakonec si myslím, že opravdu může dítěti pomoci, když pochopí, že na některé situace reaguje přecitlivěle - promiň, ale děti jsou poměrně dravé stvůřičky a je třeba na jejich odolnosti pracovat, samozřejmě podle možností... hýčkat a opečovávat můžeme batolátko, ale jakmile ho vypustíme do kolektivu, potřebuje se umět trochu obrnit vůči nepohodě... (a připomínám, že je mi jasné, že některé děti je třeba chránit víc, mluvím prostě obecně)