Mě bavilo nakupovat dlouho.
Vyrostla jsem ještě před revolucí, fascinace nekonečnými možnostmi mi pak vydržela dobrých dvacet let.
A pořád si umím udělat radost novou věcí, ne že vůbec ne.
Ale už se na to celkově dívám jinak, jak z ekologického hlediska, tak z hlediska smysluplnosti.
Myslím, že ta osmdesátková-devadesátková mentalita, kdy si člověk zvyšoval sebehodnotu tím, na co všechno dokáže vydělat a co všechno dokáže nashromáždit, už ani není moderní.
Chrlit stále nové krámy, převážet je po světě sem a tam a pak likvidovat tuny odpadu - proč?