Co jde, to si vyrábím. Hlavně teda z potravin. Něco i pěstuju, sice na zahradě, ale jednak nemám takové polnosti, aby to pokrylo naše potřeby, jednak mám Bechtěreva a víc toho ze zdravotích důvodů nezvládám, jednak se mi ani nechce. Ale zpracuji všechno, co jde. Domácí marmelády a džemy dělám do malých skleniček, aby se nekazily, dělám domácí "vegetu", paštiky, pomazánky..., občas peču i chleba.
Neplýtvám, nemám na to ani prachy, ale hlavně jsem tak naučená. Nemůžu vidět, když někdo hází jídlo do koše, proto máme slepice a od zbytků pomáháme i jiným. Navíc vařím a peču natolik chutně, že nic rozdrbané na talíři většinou nezbyde. Po oslavách se o zbytky vždycky podělíme (rodina), nadšeně si dám kus dortu druhý den ke kafi nebo nemusím vařit polévku a pod.
Hadry mě nakupovat nebaví, většinu kupuji v sekáči nebo dostanu od ségry, bohužel je mnohem štíhlejší, takže jen nějaké volné kousky. Děti taky doposud dost dědily (skoro všechno), teď 2 dcery nakupují v sekáči, jedna není na parádu a nesnáší nákupy, tak až nemá v čem chodit, koupíme troje stejné kapsáče jak Bohuš, mikiny dědí po synovci.
Doprava je na prd, bohužel mám na výběr buď autem 20 min. nebo busem 2,5 hod. a o dost dráž. Ale když jedu třeba do Brna, přijedu k nejbližšímu vlaku (15 km), auto nechám na nádraží a jedu vlakem. Jen, když jedeme něco většího nakoupit nebo je plán popojíždět, cesta s 5 přestupy a pod., jedu autem.
Kosmetika arganový olej + růžová voda, šampon a mýdlo (které používám jen na ruce) kupuju co nejvíc bez chemie. Dekorativní kosmetiku mám konvenční, vydrží mi léta, maluji se málokdy. Nebaví mě totiž odličování. Obličej miju konjakovou houbou a vodou, odličuji něčím z DM Alverde