myslím, že u svatby hodně záleží na tom, jak ji kdo vnímá... za mne je to obřad, kde si ti dva něco slíbí před svými nejbližšími, jakožto svědky, a následná hostina a "opičárny" jsou právě pro ty pozvané hosty, je to oslava pro rodiče, kteří novomanžele vychovali, přátele a příbuzné, kteří je formovali a je to jisté rozloučení se svobodným životem... přišlo by mi nefér o to rodiče ochudit, upřít jim oslavu toho přechodového rituálu, kdy dítě opouští jejich rodinu a odchází z domu (obrazně)... dokonce ani nevnímám svatbu jako něco, co se pořádá kvůli novomanželům a kde by se jim mělo všechno podřizovat, vnímám novomanžele spíš jako hlavní aktéry, kteří by se měli snažit, aby byli dobrými hostiteli...
(samozřejmě mám na mysli situaci normální rodiny s normálními vztahy, v rámci přijatelných možností a vzdáleností a svatbu první v nějakém přiměřeném věku - je jasné, že svatba v 50 letech už je úplně o něčem jiném
)