Zřejmě nebyl. Jinak by to organizoval. A organizátorky zapíchli prst do smlouvy, že catering je věcí snoubenců.

Mladší skauti neměli řidičáky, vrstevníci většinou horko těžko našli čas na svatbu a o situaci ani nevéděli. Naši příbuzni jsou na baterky, tchýně svatbu odmítala, že ji taky sama nepotřebuje (a co z toho vzešlo) a změnila názor až asi měsíc předem.

Do poslední chvíle se řešila organizace organizátorek (komerční studentská firma), kostel, kázání, úřední papíry. Měli to v kostele ČCE, oddávala místní farářka, ale kázali naši kazatelé.