čumčo, já takhle prožívala obyčejný prstýnek z koruny naši mi ho koupili v den přijímaček na sš a jednak se mi moc líbil a jednak jsem k němu cítila ohromné pouto symboliky... pak jsem ho sundala snad kvůli prvnímu zásnubnímu prstýnku a někam zmizel... jako by přestal existovat... někdy si říkám, že prostě byl jen pro tu jednu etapu mého života
prstýnky od babičky a od maminky mám doma schované, mám s nimi trochu problém, protože ani jeden se mi nelíbí, a ani bych nesnesla nosit víc prstýnků než mám (zásnubní a snubní), ale na druhou stranu je mám ráda pro jejich původ... takže jsou prostě uklizené, občas na ně kouknu a to je všechno... je škoda, že se moc nelíbí ani mým dcerám...