Mně si zase stoupá do silnice bažant. Asi to považuje za své území. Přijedu, pták neuhne a na troubení nereaguje. Vystoupím, vyženu ho a než sednu do auta, tak je zpátky na silnici. Je to tam úzký, objet se nedá. Někdy to vyžaduje spolupráci dvou protijedoucích aut. Vystoupím a vyháním bažanta cizímu člověku z jiného auta, to pak zastaví a člověk z toho auta vystoupí a vyhání bažanta mě, abych mohla taky projet. Pak si poděkujeme a jedeme si po svých. To bývá anekdoticky milý, jenže tam toho jezdí tak málo, že je to někdy na strašně dlouho než další auto dorazí a jinak se ptáka zbavit nedá
.
Divím se, že s touhle taktikou přežil tolik let. Nebo je to možná už několik generací potomků a učí se od táty.