To chápu, ono se to nezdá,ale ty peníze se nascitaji.:-( Jinak Ti ale rozumím, pro mámu je tahle situace hrozně těžká. Prostřední syn je introvert, odmala jsme řešili psychosomatiku (bříško, pak migreny). Ve třetí a pak v páté třídě přišla počínající skolni fobie (šikana v tom nebyla), bylo to náročné pro všechny, skola v obou případech spolupracovala, ale nechápala (takové dítě tam prý ještě neměli, ani skolni psycholozky moc nevěděli co delat). Prošli jsme si krizovym centrem, několik psychologů, syn nikde nechtěl mluvit, až jsme pak nasli jednoho, kterého syn akceptovat. A šli jsme po postupným kruccich, kdy vydržel ve škole dvě hodiny a pak mohl zavolat a jít domů. Ale měli jsme to jednodussi v tom, že to byl jeste "maly" kluk a neskutecne ho v obou případech podržely děti ve třídě. A skola nakonec nás přístup respektovala, ač by skolni psycholožka prý postupovala jinak.