..... a praděda chodil do školy bos i v lednu a prapradědu na lovu zalehl mamut.

Taky jsem se nehroutila a mé děti se taky nehroutí a proplouvají vzdělávacím procesem bez zádrhelů a bez úzkostí. Pracují, chodí do školy, mají kamarády, sportují,...., ale z toho vůbec nijak neplyne, že je to moje zásluha a jiní na tom nemohou být z objektivních důvodů jinak.

Můj bratr byl třeba bez vlastní viny se socialistickým vzdělávacím systémem naprosto nekompatibilní. A hroutil se, hroutili se naši a druhotně jsem měla dětství jak u blbejch na dvorku i já. Všíchni dělali co nejlepšího mohli a nikdo za to nemohl, bylo to objektivní, ale nebylo jak věcem pomoci a bylo to na houby. Jen to nebylo vidět, veřejnost to neřešila a nemluvilo se o tom na rodinných fórech.