Jo, jen se to zametalo pod koberec. Já si dovolila se zhroutit až na VŠ. Dětství a dospívání jsou ošklivá noční můra, bohužel si to dávám skrz dítě znova. K sebevraždě jsem neměla daleko. Kluk ze školy to zkusil, další se potýkal s těžkými problémy, pak odešel jinam, takže dál nevím, podle sporadických informací to lehké nebylo.To vše před internetem...Při zpětném pohledu a s dnešníma znalostma vidím, že těch psychických problémů bylo všude dost, jen se to tutlalo a rodiče se svěřili maximálně pár blízkým.