K otevření tohoto tématu mě inspirovala jedna zdejší diskuze a zároveň i diskuze na jedné učitelské stránce.

Ke sněhovým vločkám jsou přirovnávány děti narozené cca v letech 1995-2010...týká se to tedy i mých dětí.
Se sněhovými vločkami se setkávám ve škole dennodenně. Jsou to děti přecitlivělé, které nezvládají konflikty, krize, nejsou vůbec odolné vůči stresu, úzkostné, depresivní, přitom jsou sebestředné, individualistické, považují se za jedinečné, zvyklé jen na pochvaly, lajky, stále je vyžadují - když je nemají, hroutí se.
V teenagerském věku jsou již téměř všechny v rukou psychologů, psychiatrů. Co je nebaví nebo jim způsobuje diskomfort (a toho je spousta), tak prostě odmítají dělat, třeba i chodit do školy, mezi lidi, ven... vybírají si různé sexuální identity, jako by to byla jednoduše jen možnost volby.

Často hledám návodné články, jak s těmito dětmi pracovat, bohužel často narážím na protichůdná doporučení. Pokud jsem měla možnost o tomto mluvit s různými psychology, často se také jejich názory a přístupy lišily.

Když se zabývám příčinami, často je jmenována hyperprotektivní výchova rodičů, sociální sítě, přemíra podnětů...teoreticky nastudováno toho dost mám, ale nikde se nepíše, jak z toho ven? Jak s těmito dětmi zacházet, aby se této zátěže postupně zbavovaly a netáhly s sebou tyto problémy celý život? Myslím řešení z pozice rodiče i učitele.