Kristus vlastně zapadá do tradic, které se dodržovali mezi Židy tehdy a platí díky jejich věrnosti dodnes.

Ukřižování a vzkříšení - osovbození od světa a hříchu - se stalo na svátek Pascha - vyjítí Židů z Egypta z otroctví pod vedením Mojžíše a průchodu skrz Rákosové moře. Tehdy to bylo spojeno s obětmi v chrámu, ale také se slavila doma ta Sederová večeře.

Seslání Ducha svatého 49 dní poté byla na svátel Šavuot, kdy Židé oslavují, že dostali na cestě z otroctví Boží Zákon - Tóru. A taky první úrodu. A v době tohoto svátku v Jeruzalémě padl na první církev Duch svatý a začali kázat evangelium a dělat zázraky (50 dní od ukřižování, po řadě zjevení vzkříšeného Krista a po 10 dnech, co ho několik set lidí vidělo vstoupit na nebe).

Na Šavuot jsem byl v Izraeli já, dívky chodí v bílém, všichni jsou na celonoční modlitby do synagogy. Kibucníci a zemědělci tančí a slaví, co se urodilo, nebo co vyrobili, mají to vystavené u kibuců, hraje muzika. A sekulární Židi (z Ruska) se jdou na volný den koupat třeba ka Galilejskému moři a nechávají na plážích neskutečný binec.

"Neobsazený" je Svátek Stánků, kdy se oslavuje konec žně. Židé (symbolicky) bydlí týden ve stanech a stáncích postavených na balkónech, domech, zahradách, aby nezapomněli, že byli chudí a poutnický národ.

Někdo říká, že na tento svátek podruhé Kristus přijde a ukončí žeň. A pak nastane vzkříšení těl a soud skutků lidí.