Ta to moji rodiče na mě nikdy žádnej tlak (kromě tlaku na domácí práce, to nablblý seno atd ) nevyvíjeli.
A starší syn mi třeba dneska řekne:" Proč jsi na mě víc netlačila? Já jsem mohl....A teď to musím dohánět..."
Mladší syn si od narození na sebe vyvíjel sám takový tlak, že to považuju až za "moc" a co se týče vzdělání a aktivit, vždycky jsme se drželi úplně stranou. Co se týče elementárního úklidu po sobě, tam jsem se snažila a snažím, ale bezvýsledně:-
A dcera, tam trochu musím. Ona by toho hodně chtěla, ale někdy neví, jak na to a nestíhá. Přišla totiž puberta a je tolik lákavých činností a věcí a ono je to silnější. Ještě před rokem nebyl vůbec žádný problém, teď občas zatlačím. Kdyby ne, tak se věnuje tiktokům, trajdání po Václaváku, šminkám a...pak lituje, že nezbyl čas na to či ono, co by jinak ona přece taky ráda...
Na ty školy, které si vybírá, by se ráda dostala to vím. Tak ji hot nenechám teď padnout a věnovat se jen té zábavě, to na ni rozhodně ještě počká...