syn se z toho dostal, ale byl skleslej neuvěřitelně, musela jsem mu dost pomáhat, aby tím prošel (distančka, přijímačky, nástup skutečně vrcholné puberty), trvalo to strašně dlouho, než ho ten vzdor a rezignace (paradoxně) pustily

u dcerky to bylo jednodušší - lítala celé dny po venku s ostatními dětmi a teprve později odpo a večer zasedla k nějaké přípravě do školy - menší děti to dávaly docela dobře - dceru tenhle režim docela bavil - a já byla pyšná na sebe i na ni, že vyjmenovaná slova/slovní druhy umí díky mě a jde jí to dobře - mmch učila jsem ji trochu jinak, když se mi to v učebnici moc nelíbilo Vlastivědu jsem s ní dělala úplně jinak, učebnice mě doslova iritovala - takhle se s malýma dětma nepracuje, tohle je na ně moc těžké, nezáživné, nadávala jsem

loni během víkendu v Praze mě dcera ohromila, kolik si z toho z rané české historie pamatuje