Antheo, my třeba na hroby nejezdíme, vlastně žádné teď ani nikde nemáme, naši hrob, co jsme měli, pustili už před lety...u nás hodně rodinných příslušníků upřednostňovalo, nebo upřednostňuje spíš rozptyl, než hrob. Takže my vlastně nemáme kam jezdit. Ale mě to třeba vůbec nevadí, nepotřebuju navštěvovat hrob, když jsme ho měli, tak mi to místo připadalo takové strašně prázdné, ty duše tam už dávno stejně nejsou, jsou to pro mě jen prázdné schránky. U zemřelých blízkých mám spíš pocit, že jsou všude kolem mě, ve vzpomínkách, nebo v různých situacích, které mi je pořád připomínají... Jinak třeba od mojí mamky už vím, že nechce být pohřbená nikde na hřbitově, ale že by si přála, abychom smíchali její popel s tátovým a rozptýlili ho na jejich oblíbené místo. Takže nemyslím, že to, že někdo nenavštěvuje hroby, znamená automaticky neúctu, nebo lhostejnost k těm zesnulým blízkým.