Stáňo, cítím to podobně. Před lety jsem zjistila, že otec mého manžela nebyl jen flamendr, jak tvrdí tchýně - kontaktovala jsem pamětníky a zjistila spoustu věcí, s radostí jsem je předala manželovi, ten o otci, kterého ztratil v 8 letech, věděl hlavně to špatné...
Odkrývala jsem pomaličku, jaký byl (to dobré i to horší), a byl mimořádnej, moc zvláštní povaha - myslím, že se trošku otiskla do naší dcery, která není cholerik
To se potom "musíš" starat o jeho hrob, když už očišťuješ jeho jméno, upravíš i jeho hrob
Ne pro sebe, ale pro manžela a naše děti