Já jsem kdysi strašně dávno s jednou málo snesitelnou, až nehoráznou kolegyní (nebyla teda ze stejného kanclu) věc vyřešila tím, že jsem jí ve větší skupině lidí řekla "hele, některý poznámky mi přijdou fakt přes čáru; naprosto chápu, že tobě asi ne, tak vždycky když k tomu dojde, řeknu jenom REMORKÉR!, a ty už budeš vědět."

Pak jsem asi dvakrát řekla REMORKÉR, někdo se tomu sem tam uculil a byl už navždycky klid.