babi,
já jsem shodou okolností byla dítě samoživitelky v devadesátkách.
Žádnej adapťák na škole nebyl. Kroužky na základce byly zadarmo, popř. za symbolickou cenu, vedli je obvykle nadšení učitelé. Když jsme jeli s kroužkem na víkendovou výpravu, stálo to cenu jízdenky na vlak a v báglu se vezl mj. proviant, ze kterého se na místě vařilo.
Učebnice jsme ze svého platili až na gymplu, když jsme začali používat zahraniční anglické.
Myslím, že výdaje na divadýlka a apol. byly symbolické, dneska to jen fikne a za tři děti na tyhle věci dám na začátku roku 3 tisíce, jen to fikne (platíme to na pololetí dopředu do třídního fondu).

No a kromě toho se kupovalo oblečení jen v sekáčích a tak.

Ale ty školní výdaje byly objektivně oproti dnešku mnohem nižší.