Pořídit si velkého papouška je úplně stejné jako se vdát. Ten papoušek má prostě partnerské nároky, však mu člověk toho partnera supluje a když v tom není dokonalý papoušek se z toho voškube úplně dohola. Jestli je pes závazek na deset až patnáct let, tak velkému papouchovi musíte obětovat celý život. Je to vlastně taková polyamorie.
No a ještě je tu riziko, že papouch začne na člověčího partnera žárlit.
Pokud si má člověk důkladně promyslet pořízení každého živého tvora, tak jednoho velkého papouška desetkrát tolik. Pokud nemá óbr voléru a nechová ve skupině.

Ale tak zase k chlubení to je - viděla jsem v létě ženskou, která kráčela městem s arou na rameni a obdiv teda sklízela. Jiná zase hovořila se svým žakem na rameni na parkovišti u Kauflandu. Asi konzultovala, co má nakoupit.