tak naše děti spaly tak možná v šestinedělí, pak už čím dál tím míň a chtěly interakci. Mladší byla nedonošená, mateřskou jsem měla okořeněnou takovými drobnostmi jako 5krát denně cvičit Vojtovku a skoro denně chodit k nějakému doktorovi ( pravidelně návštěva končila slovy :" vypadá to dobře, na to, kdy se narodila.... Ale za měsíc přijde radši ještě na kontrolu)"

Naopak, za nejnáročnější jsem považovala dobu, kterou MM nazval blbost na nožičkách. Děti už lezly nebo chodily, ale nedalo se s nimi ještě na ničem dohodnout. Mladší na tohle byla velmi výživná a když jsem dělala tytyty, tak na mě otočila obrovské modré oči a úsměv, že jí málem upadla brada.