Federiko, za mě v 80. letech žádné časopisy tohoto typu nevychazely. Měli jsme doma Naše dítě, které si maminka koupila, když přišla někdy po roce 1953 poprvé do jiného stavu a padesátá léta z toho čišela na 100 honů. Jenže já jsem neměla absolutně žádné zkušenosti s miminy, první mimino, které jsem kdy v životě viděla, bylo to moje. Maminka si to už taky nepamatovala, nakonec ona se starala o mě jen do mých tří měsíců, pak už šla na celý úvazek do práce . Já tu knihu brala jako písmo svaté, a co tam radili, to jsem poctivě dělala. U druhého dítěte jsem si sehnala trochu modernější knížku Budeme mít děťátko , ale tam první rok s miminkem bylo jak sloužit na vojně.