Přidat odpověď
Podle mě je nejlepší něco, čeho ten člověk má třeba dost, ale hodí se a má to rád
Já třeba mám ráda šátky a šály (je jedno, jestli látkové nebo vlněné), tam, i když dostanu každý rok třeba 3, se "to unosí" - každý má jinou velikost, barvu, hodí se k něčemu jinému nebo do jiného počasí... Jen teda s věkem a počtem uvítám spíš kvalitnější než nejlevnější polyester, ale samozřejmě darovanému koni na zuby nehledím...
Od muže vždycky dostanu "další" zlato, "další" kabelku a tak, to taky nevadí, jestli jich máš 5 nebo 25. Ale to samozřejmě nečekám od nikoho jiného.
V rodině si taky dáváme (po předchozí dohodě) pochutiny, o vánoce se to prostě pak "sežere" a je to... Případně různé poukázky. Nebo vlezu do medového obchodu a nakoupím tam, co tam mají x 20 třeba a rozdám to... Nebo někde na vánočních trzích, když mi něco padne do oka...
Nejhorší je to pro mě pro muže, který samozřejmě taky má všechno, nemá problém sám si nakoupit... Tak ve stejné myšlence ode mě vždycky dostane košili(e), kravatu(y), nějaké LPčka (v horším případě CDčka) - kupuju schválně něco, co nedávno vyšlo, abych mu nemusela procházet krabice, co už má a co nemá... No a když nevymyslím nic pořádného, tak holt nějaké vstupenky...
Myslím, že mezi dospělýma už by se to fakt nemělo takhle řešit. Mě dárky děsně štvou, vůbec mě to nebaví. I za kraviny je to spousta peněz, reklamy od října...
Předchozí