sedmi, ale ta holka se nezačne "jen" oblékat jako kluk... ona se snaží klukem být, vadí jí vlastní jméno (dívčí), vadí jí, že na ni babička divně kouká, babička je nesvá z toho cizince, co se z její vnučky stal, odmítá možnost, že by neměla vnučku, ale vnuka, odmítá ji oslovovat chlapeckým jménem, poučuje tě, že ona by si s tebou takhle nehrála, vysvětluje ti, jak máš jako matka být při smyslech... ta komunikace se rozbije... dítě nevěří pak nikomu z příbuzných, má (oprávněný) pocit, že na něj všichni koukají jako na blázna... není problém v mikině s kapucí, ale v tom, že ta širší rodina má dojem, že stačí to dítěti přece rozumně vysvětlit a ono prozře...