Babi, taky jsem v dětství vůbec neřešila gender. Já jsem byla prostě já. Řekli mi, že jsem holka, chovali se ke mně jako k holce, oblékali mě jako holku. Ale já jsem si sama sobě nikdy neřekla, že jsem holka narozdíl od kluka. Prostě mě to nezajímalo, vlastně až do doby, kdy mi zacalaz růst prsa, ochlupení a dostala jsem menstruaci. Nenáviděla jsem to, připadalo mi to všecko hnusný, ale že bych mohla být kluk, to mě nenapadlo.
Jinak jsem se ztotožňovala s mužskými i ženskými hrdiny, chtěla jsem být Old Shatterhand, někdo z Rychlých šípů, nikdy jsem nechtěla být jejich partnerka, chtěla jsem být přímo ten hrdina. Ale když jsem četla něco zajímavého s dívčí hrdinkou, klidně jsem se ztotožnila s ní. Ale chtěla jsem zažívat ta dobrodružství, nestála jsem o žádný partnerský vztah. Jako úplně malá jsem chtěla být princ Bajaja a bojovat s drakem. O princeznu jsem nestála. Chtěla jsem být ale i Popelka a mít krásné šaty. Princ mi byl ukradený.