Přidat odpověď
Ropucho,
ano, devadesátá léta byla doba nerealistických očekávání a lidi byli v euforii a to, že se všechno skokově zdražilo, že se naprosto znehodnotily jejich úspory, tolik nevnímali, očekávali ty světlé zítřky. Přiznám se, že já tu dobu po odeznění euforie z revoluce vnímala v něčem ještě hůř, než tu dnešní, radostné tam bylo jen to, že jsem byla mladá. Pro dost lidí začalo v té době být i obtížné uplatnit vzdělání, kdekdo se živil divokým podnikáním v tom, co momentálně neslo, dneska už to nenese, těm lidem je přes 50 v původním oboru už se neuplatní a celkově jsou nezaměstnatelní, pokud ten obor 30 let nesledovali.
Předchozí