Já jsem v klubu včelařů, jedna z mála žen. Těch pár žen, co tam jsou , roznáší na schůzích kafe, řeší občerstvení a dělají pokladní.
A pak se diví, že na schůze nechodím a v klubu jsem jen kvuli tomu, že mám lehčí přístup k dotacím a léčivu.
Vůbec jsem netušila, že existují ještě takové spolky, jejich schůze jsou jak vystřižené ze Slavností sněženek. Vždy čekám, kdo prohlásí "se šípkovou, ne se zelím".¨
Jako panoptikum dobré, ale pravidelně to nedávám.