Senedro Petra znám osobně a je to úžasný člověk. Jsem přesvědčená, že svou rodinu miluje a kdyby byl opravdu nějaký průser, dostanou jednoznačně přednost. Ale kdyby se nechal zavřít do labiny k mikroskopu (jeho původní obor je mikrobiologie, pokud si dobře uvědomuju tak se zaměřením na vodní bezobratlé potvory) nevím, jak by se cítil on, jestli by to fungovalo nebo by byl otrávený životem a co já vím, třeba začal chlastat. Co ale vím určitě je, že by byla strašná škoda, kdyby nemohl dělat to, co dělá - zkuste si zadat jeho fotky, teď vyšla kniha Něha Himaláje, spoustu lidí naučil fotit, druhý český fotograf v historii a jediný za svého života) který má fotku na obálce National Geografic) - prostě přijít o jeho schopnosti by byla škoda. V jeho případě by to bylo, jako když hodně nadané dítě nutíš zapadnout do šedi třídy a jeho talenty přijdou vniveč. Tuhle relativně sobeckou osobu z něj udělala zčásti asi jeho maminka, dá se určitě někde najít rozhovor o ní, Petr byl zdravotně handicapované dítě, předpoklad byl, že bude dobře, když bude moct chodit alespoň na normální základku. A Zuzka - byla by spokojenější vedle chlapa, který bude o půl čtvrté doma, pomůže jí s dětma ale bude s ním nuda? Nebo si užívá dovolenou při potápění s delfíny, divočinu na Madeiře či další exotiku? Ti dva se mají moc rádi a i když článek tak nepůsobí, myslím, že si svoje pozice vybudovali vyváženě. A zároveň přiznávám, že s člověkem typu Petra bych já nebyla, je fajn, že on svou Zuzku našel.