Nová právní úprava v zákoně o zvláštních řízeních soudních tak navrací pro řízení o rozvod manželství vhodnější označení podání, kterým je řízení zahajováno, jako návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení musí podle § 13 z. ř. s. ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. s odkazem na § 42 odst. 4 a § 79 o. s. ř. obsahovat jednak obecné náležitosti každého podání a jednak zvláštní týkající se samotného návrhu na rozvod manželství. Vodítkem pro to, co by měl návrh z hlediska svých zvláštních náležitostí obsahovat, je hmotněprávní úprava institutu rozvodu manželství obsažená v § 755 a násl. obč. zák.

Řízení je možné zahájit nově i společným návrhem obou manželů (§ 384 odst. 1 z. ř. s.). Půjde o případy, kdy oba manželé jsou na rozvodu manželství dohodnuti, a návrh na zahájení řízení obsahuje podpis obou manželů. Společný návrh zabraňuje umělému kontradiktornímu postavení, do kterého nutila manžele dřívější právní úprava.[4] Soud bude postupovat stejně, jako by bylo řízení zahájeno společným návrhem, pokud podá návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí (§ 384 odst. 2 z. ř. s.). Takové připojení se k návrhu je přitom možné odvolat do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.

Odpadá tak zbytečný krok, který vyžadovala právní úprava účinná do 31. 12. 2013, a to oprava návrhu podaného oběma manžely na návrh podaný jedním z nich, ke kterému se druhý z manželů připojí. Navrhovatelé tak nejsou nuceni, jak tomu bylo podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, uměle se stavět do role žalobce a žalovaného, ačkoli chtěli řízení o rozvod iniciovat oba.