Milá Antheo,
mám ráda tvá témata. Zabloudím na rodinu vždy, když se mi chce prokrasitonovat a nebo prostě mám si jen tak poplkat.
Měla jsem letos hrozně práce a cítím se opravdu unavená. Ale všechno proběhlo, všechno se zvládlo, ale nejvíce mě těší, že jsme zvládli synkův přesun do jiného sportovního družstva (byl to takový projekt pokus omyl, ke kterému se v létě rozhodl). Dělala jsem mu velkou podporu. Moc hezky to, myslím, upevnilo naše vztahy a měli jsme na sebe dost času (to teď budu muset zase doladit u nejmladší a nejstarší syn, mám dojem, že rozumí tomu kolotoči, který se doma posledního půl roku děl).
Také se nám v práci trochu zvrtlo pohodové pracovní prostředí. Jako každý rok jsme pracovali do poslední možné chvíle, propouštění náš příští rok zřejmě nemine, ale jedem dál. Stejně jako každý rok na Vánoce bylo doma vše co mělo být a byla i příjemná atmosféra, dlooouhá vycházka, radost z dárečků a jako bonus jsme další den nemuseli odjíždět po příbuzných a jedeme až zítra ráno.
Dneska jsme s manželem doma sami, tak pracuji nadělávám si na zítra, abych vše stačila v práci dokončit do konce roku a zítra jsme mohli přejet k rodičům na 2 noci. Tak doufám a věřím, že i tam všechno proběhne tak nějak v poklidné atmosféře.