Jerry, přináším a vím to! Už jen tím jak hluboce ty svátky přetvařování nenávidím! ...letos prvně jsme jeli za rodinami až 27.. Vlastně jsme si to mohli a chtěli užít. Jenže celé svátky si voláme a když nezavolám, jsem nevěrná, rodina pro mne nic neznamená a učím to i ty děti. Pak ta naše společnost takhle vypadá! Děti ovlivňují a chráníme jr prý před světem, abych jim volala své přiblblé názory na svět. ...no a pak si pustím rádio a slyšíš to pořad do kola, jak jsme neuctivý ke svým rodičům atd..

Možná je to tak, možná nemám dostatek pokory a jsem neuctivá. Možná bych fakt měla sedět s celou rodinou včetně prarodičů u štědrovečerní večeře? ...ale která je moje rodina? Moje máma si myslí, že ta naše je moje rodina, jsem dcera. Tchýně zase, že synova a já mám rodinu rozvedenou, tak že vlastně žádnou nemám. Moje máma tchýně se nenesou, kdysi byly kamarádky. Zkoušeli jsme střídání, nefungovalo. Vždycky nám někde dají najíst schválně víc, abychom u těch druhých nejedli.

....to samé je i v létě s prázdninami. Děti už že schýzy počítají dny a hodiny přesně na 1/2 a jdou na autobus aby přejeli k druhé babičce včas, aby nebylo zle. A jako bonus to vždycky hrozí ta druhá. "No, mě je to jedno, když se nechtěj, ať nejezděte, když ti nevadí, že je ona vždycky navrká?!" ...moje máma je agresivnější a tchyně se vždy ráda pomstí.

Letos jsme byli v domovině za rok 3x a děti 2x po týdnu na prázdninách.

Jak tam máme jet už týden jsem na nervy a všechny buzeruju. Dokonce jsem se už přistihl jak je dovychovávám. Věci které považuji za kraviny, tak jim opakuji - jak stopovat, že se nesmí zvedat od stolu dokud všichni nedojí. Tohle dokáže mojí matku dovést k nepříjemnosti. Nesnáší, že to děti neučím a jsou jako zvěř u stolu. Že hrnek na čaj musí ležet na stole, když ti jej nadějná a né ho podávat jak na skautské táboře?! To je pak vzteky bez sebe a třeba nám i sebrala opulentní snídani ze stolu a dala "korýtka" ať si žereme ty svý křupinky.
Když jsme u nich tak za dětmi pořád chodím a sklízím jejich nepořádek. My jsme nikdy nemohli mít doma takovou anarchie jako mám teď já. Že prostě děti mají oblečení přes židli. Mě to také vadí, říkám to, neublíží, ale neječim a čas od času je bud donutím nebo to uklidime společne.
...no, jak přijedem k našim, tak pak sklízíme plody své výchovy😀.