Kat, tak ono totiž... myslím, že o tom mluvil někde Honzák? - některá povolání určité patologické psychické rysy buď krejou pod určitými heroickými výkony pro to povolání žádoucími, nebo dokonce je někdy i přímo vyžadujou, takže ono se to v povolání klidně může nepoznat, zvlášť, když jde o povolání pestřžní a pak se to spojí s obecnými předsudky o tom, že "divný věci v rodinách se dějou jen sociálně divnejm".. u mě si v dětství nevšiml zvenčí skoro nikdo. Všimla si rodina mé nejbližší kamarádky - řekli mi to před několika lety, že tušili, že je u nás něco blbě, ale nemohli s tím moc dělat, tak se aspoň snažili mě hodně brát k nim domů

A mimochodem, moje matka myslím v rámci své profese byla velmi často prospěšná, a nemám potřebu jí to upírat. To, že někdo páchá něco hnusnýho někde, prostě neznamená, že to páchá všude. A zvlášť ten, kdo elmi dbá na to, co a jak vypadá "před lidma", tak tam, kde je na to vidět, je mnohem obezřetnější v činech, které můžou nechat nějaké divné skvrny. A "dojem" lehko zažene zpochybněním toho, kdo o "dojmu" zapochybuje :)