Vlad., ano, souhlasim. Jen teda nechapu, jak to tem mym dvema dceram, jinak nejspravedlivejsim na svete, muze pripadat cajk - a to v tom ziji uz spoustu let. Desim se, aby si jednou nenasly neco podobneho.

Treba ted…
Maji za sebou narocne vyjednavani s otcem, kdy celou ohromne komplikovanou zalezitost jsem na jejich prani zorganizovala a zaplatila ja, uz jsem investovala obrovske mnozstvi casu a jeste me ceka dost velky zavazek, pricemz on se podilel jen tak, ze dokazal vycihat nejhorsi okamzik a pokusil se jim to vsechno znicit. Za prisernych nervu a v casovem stresu jsem to nastesti odvratila.
No a dneska se tim tatinek chlubi mezi znamymi, jako by to bylo cele jeho dilo, zduraznuje narocnou financni stranku veci - a to nezaplatil ani korunu (a jeste vyslovne uvedl, ze svuj podpis milostive pripoji jen tehdy, kdyz po nem nikdo nebude chtit zadny prachy).
Mozna jsou teda deti jen pragmaticke, protoze vedi, ze jim to to nevypocitatelne monstrum muze jeste zhatit…

(Jo a nevykaslala jsem se na to, protoze jsem jejich mama a vim, jak moc jim to pomuze.)