Rose, jo, syn taky vyrostl ze spousty věcí, to, co ještě před rokem, dvěma, bylo nemyslitelné, tak dneska v pohodě. I v jídle už celkově jí v podstatě normálně, až na to ovoce a zeleninu, no. Už je přístupný i ochutnávat, dá si v restauraci normálně jídlo, aniž by vzápětí byl problém, že chutná malinko jinak, než je zvyklý apod. Ale ty vitamíny prostě ne... Tak třeba to taky ještě přijde.
Jinak s hladem on to má tak, že pokud je něčím zaujatý - na výletě, u kolejí, focením...tak klidně prostě vůbec nejí, nemá hlad, nevnímá to, nevezme si nic, i když s sebou svačinu má a třeba mu to i připomeneme, nebo jede s kamarádem, který si prostě normálně někam sedne, klidně i na zem a vybalí svačinu. Ale náš syn nic...maximálně se napije, ale to spíš když je vedro. Až teprve když třeba jedou domů a takové to zaujetí opadne, tak si vzpomene na jídlo. No a někdy si taky vzpomene třeba až večer doma. Vzhledem k tomu, že je jak kostřička, se mi to samozřejmě nelíbí, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu dělat... (kromě neustálého opakování, ať si na chvilku někde sedne a něco sní)
Doufala jsem, že s pubertou přijde aspoň nějaká minimální žravost, ale zatím nic. Když na výletech s jeho kroužkem někdy jedu s ním a vidím, co ostatní kluci cestou spořádají...a i kdyby jedli všichni okolo něj, tak jemu je to šumák, když už, tak sní jeden trojúhelníček toustu a dál ho jídlo nezajímá.