Huso, mí rodiče pak žili zase jinak než babi s dědou, ale přesto táta vždycky dobře vařil, i když ne často... v důchodu to vaření pak přebral téměř úplně... O domácnost se starala mamka, fungovaly jsme i my, děti... Teď ke konci i tu domácnost postupně přebral táta, jak byla mamka už nemocná, tak ho spíš už jen navigovala, přesto jsme s ním pak museli procházet jak se zapíná pračka, jaké programy na co volit, jaké prací prostředky na co a takové drobnosti... Nebo jak si něco nastavit v mobilu, jak s ntb, to za něj dělala mamka... Ale učí se, snaží se a když něco nejde, buď ho navedeme po telefonu nebo to na nás počká