taky tak, když se něco bralo, naučila jsem se pravidla a byla ochotná i u toho sedět a poctivě si napočítat, pak napsat písemku, která nikdy za 5 nebyla, ale ani jsem jí nevymlaskla jen tak z voleje. Na konci osmé třídy jsme se stěhovali a do devítky jsem přišla na jinou zš, oni už měli v osmičce rovnice o dvou neznámých a já neměla tucha. Dostala jsem Bělouna a dobrou radu "douč se to". Dodnes si pamatuju ten pocit "nevím jak".
Úlohy typu vlak vyjede z Prahy v 7:15 a ujede .... druhý proti němu z Kolína
byly pro mě utrpení a učitelka třeba dala body za to, že byla část úlohy dobře.
V Cermatu jde jen o výsledek, jen pár úloh má postup řešení a stejně je bez bodu pokud není výsledek dobře (dcera taky dělá chyby z nepozornosti - minule to bylo 21:9=3). Zcela beze studu přiznávám, že výrazy v cermatu neudělám, musela bych se je znovu učit.
Ve škole nikdy nepíšeš tolik témat dohromady, v přijímačkách máš zvládnout najednou zlomky, výrazy, rovnice, procenta, rýsování, slovní úlohy ... a ještě víš, že to nemůžeš stihnout v čase.
K výše uvedené otázce "co teda lidi chtějí" bych napsala, že takové přijímačky jako cermat by měly být pro gymnázia, na běžnou střední školu by vedle výsledků žáka ze zš (netvrdím, že samé jedničky) stačil školní běžný test např. z čj a profilového nebo vybraného předmětu (třeba by žák měl na výběr jako u maturity zda matiku nebo aj apod.).