Teď z jiného soudku, veselejšího...Co s tím, když je dítě nervák? Aneb jak se uklidnit před přijímačkami?

Pro pobavení a zasmání návod od mého robátka : Den před přijímačkami už se neučil a navečer společně s kamarádem, který taky šel k přijímačkám, jen jinam, se on-line podívali na horor (tuším, že tehdy koukali na něco typu "IT" a podobné), k tomu si to on-line komentovali, hroustali u toho nějaké prasečinky typu chipsů a prostě si udělali perfektní večer a prý se skvěle odreagovali. Výjmečně šel ten večer rozumně spát, čímž myslím do půlnoci (jinak je moje mládě noční zvíře a ožívá a nejlépe funguje až po půlnoci a déle...). Ráno výjmečně poměrně dost posnídal (nějaké tousty - několik - s máslem a se šunkou) + heřmánkový čaj (jinak nesnídá nic nebo tak jednu sušenku) a vyrazili jsme ke škole. Tam byl v naprostém klidu, zatímco atmosféra by se tam dala krájet a některé holky tam i brečely před školou. Jeho spolužák ze školy - kluk jak hora, sportovec a drsoň, se tam klepal jak osika s tím, že ještě o přestávce se bude učit češtinu či co (nebo prostě to druhé, co se psalo v pořadí...). Mládě mělo vydatnou svačinu a nějakou čokoládu, vše o přestávce snědl. Když akce skončila, tak jsem se s ním sešla v nedalekém fast-foodu, dali jsme si tam jídlo a vyrazili na jarní procházku do blízké přírody. Pak doma odpočíval, výsledky, jak co mělo být vědět nechtěl, nechtěl se o tom bavit, tvářil se ale, že to bylo vpohodě a lehké. Večer opět s kámošem sledování hororu (jiného) a další den průběh stejný jako den první. Ze školy tam pak vylézali úplně zelení lidé a případným rodičům líčili, jak to bylo těžké a těžší než den předtím, mládě vyšlo vysmáté, že prý "lepší než včera"...Sice jsem jeho pocitům moc nevěřila, bo házení cifami nad 40 bodů a pocity jak to má OK,to už tu kdysi dávno předtím taky jednou bylo...nicméně tentokrát měl pravdu a "zandal to" super